Historie

Historický vývoj archivu

Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě uchovává a pečuje o historické dokumenty od r. 1960. Dnešní podoba archivu má svůj základ právě v tomto roce, kdy proběhla územně správní reforma našeho státu. V rámci změn, které tehdy byly provedeny, došlo ke sloučení okresních archivů v Rosicích, Tišnově a Židlochovicích. Okres Brno-venkov před reorganizací vlastní archiv neměl. Spisový materiál zůstával v Moravském zemském archivu v Brně nebo na obcích. Soustředit všechny archiválie do jednoho místa narazilo v r. 1960 na zásadní problém - nedostatek depotních prostorů v bývalých okresních městech či v samotném Brně.

Nakonec padlo rozhodnutí - benediktýnský klášter v Rajhradě. Pracovištěm archivu se měly stát prostory, které v té době již nesloužily svému účelu. Známou akcí STB označovanou jako "K" byli rajhradští benediktíni 18. dubna 1950 deportováni do sběrných táborů pro řeholníky. Část klášterních objektů dostal k dispozici státní statek, po krátkém intermezzu jej vystřídala armáda.

Začátky byly velmi skromné. Možnost uložit písemnosti v jedné z místnosti klášterní budovy sloužící jako fara a v křížové chodbě kláštera, přispěly k myšlence vytvořit právě z tohoto objektu centrum okresního archivu. Sem se postupně přemístily všechny dokumenty z Brněnska, Rosicka a Židlochovicka. Písemnosti z Tišnovska prozatím zůstávaly v bývalém cisterciáckém klášteře Porta Coeli v Předkláštěří. Ne příliš ideální podmínky jak pro archiválie, tak pro archiváře se začaly měnit na počátku 70. let. Z prostor prelatury se archiv postupně přemístil do hospodářských budov kláštera. Z bývalé klášterní konírny se adaptací staly v r. 1970 archivní kanceláře, z nichž jedna současně sloužila i jako badatelna. Na místě původní kočárny v l. 1975-1976 vyrostl archivní depozitář cca pro 5 000 bm archiválií. Depozitář ve své době představoval stavbu takovéhoto charakteru velmi výjimečnou. Od tohoto data jsou historické dokumenty okresu Brno-venkov soustředěny pod jednou střechou.

Archiv prošel za dobu své existence ještě dalšími dvěma významnými stavebními úpravami (1991-1994, 1999-2000), které vytvořily důstojné centrum regionální historie. Potěšitelné na rekonstrukcích v 90. letech je nejen to, že se vytvořily velmi dobré podmínky pro historické dokumenty a archiváře, ale také že prospěly po architektonické stránce benediktýnskému klášteru (národně kulturní památce), v jehož areálu našel rajhradský okresní archiv své útočiště.

Reforma veřejné správy přinesla v roce 2002 zásadní změnu pro všechny okresní archivy. Zrušením okresních úřadů k 31.12.2002, jejichž odbornými zařízeními tento typ archivů byl, došlo k vytvoření nové struktury v rámci archivní sítě. Na základě zákona 320/2002 Sb. (část 45) přešly okresní archivy počínaje 1.8.2002 pod správu oblastních archivů. Tak se stal Státní okresní archiv Brno - venkov společně s dalšími 14 okresními archivy vnitřní organizační jednotkou Moravského zemského archivu v Brně.
 

Okresní archiv v Rajhradě

Stavební úprava 1991-1994:

Další velkou stavební úpravu urychlil stav střechy depozitáře, do kterého začalo zatékat. Rekonstrukce a dostavba archivu byla zahájena v listopadu r.1991 a dokončena v květnu 1994 (1993-1994 venkovní úpravy). Znamenala pro archiv opět kvalitativní změnu, zejména z hlediska pracovního zázemí. Dosavadní tři kanceláře, které sloužily jako pracovny pro 6 archivářů a současně jako badatelna, byly v době nárůstu zájmu o archiválie, naprosto nedostačujícími a zejména nedůstojnými prostorami jak pro pracovníky, tak pro návštěvníky archivu.

Jako velmi šťastné se ukázalo zadání projektu arch. ing. Haraldu Čadílkovi a jeho projekční kanceláři. Svým návrhem a zpracováním vytvořil ze stávajícího archivu architektonicky zdařilý objekt, citlivě zasazený do komplexu klášterních budov.

Rekonstrukce a dostavba archivu zachovala v původním stavu pouze archivní depozitář, který byl navíc vybaven nákladním výtahem a novým systémem osvětlení na bázi fotobuňky. Z původních kanceláří a sociálního zázemí získal archiv další depozitář pro cca 580 bm písemností. Tím se úložná kapacita zvýšila na 5400 bm. Nad stávajícím depozitářem vyrostla nástavba s 5 pracovnami (36, 27, 21, 15,9 m²), badatelnou pro 10 studujících, s místností, jež byla vybavena klimatizační jednotkou. To umožnilo přemístit do těchto prostor jedny z nejcenějších archiválií - listiny. Kotelna na tuhá paliva byla přeměněna na plynovou. Ochranu celého objektu zajistilo bezpečnostní zařízení. Součástí systému se staly i dvě kamery, které zaznamenávaly a monitorovaly provoz v badatelně. Dostavba se pozitivně odrazila také na dalším technickém vybavení archivu, především výpočetní technice. Tato první etapa, do níž byly zahrnuty i venkovní úpravy, přišla na částku 7.795.000,-Kč.

Stavební úprava 1999-2000:

Stávající podoba okresního archivu získala svou tvář v tomto období. Zásluhou dostatečného finančního zajištění a realizační firmy proběhla celá akce během 14 měsíců. Provoz archivu nemusel být omezen. Badatelské veřejnosti se dveře nového objektu otevřely 2.ledna 2001.Třípodlažní přístavbou vznikl komplex dvou vzájemně propojených budov.

Do 1. NP nové budovy se přemístila badatelna - na 50 m² je k dispozici badatelské veřejnosti 15 míst, z technického vybavení čtecí přístroj a PC s internetem. Provoz v ní je snímán čtyřmi kamerami a současně nahráván. Další dvě kamery instalované v přízemí monitorují pohyb ve vstupní hale a výstavní místnosti.

V 1. NP je pro veřejnost kromě haly přístupná ještě výstavní místnost (25m²) a sociální zařízení. Do dalších prostorů dílny (24m²), očistné místnosti (16m²), garáže, jednoho ze dvou depozitářů, trezorové místnosti a stávajícího depozitáře znemožňuje vstup nepovolaným osobám elektronický systém (otvírání dveří pomocí čipu).

Druhé NP nabízí knihovnu (100m², 10000 sv.), pořádací místnost (24m²), pracovnu (20m²), dvě místnosti pro konzervační dílnu (33 a 6m²) a druhý depozitář. Oba depoty jsou vybaveny kompaktními regály pro cca 2900 bm písemností a vzájemně propojeny schodištěm. Stabilnost klimatu zajiš»uje vzduchotechnika. Kromě bezpečnostního zařízení chrání depozitáře také požární hlásiče.

Ve 3. NP jsou 4 pracovny (19m²), pořádací místnost (10m²), zasedací místnost a kuchyňka. Bezpečnostní zařízení je již dnes propojeno s centralizovaným pultem Policie ČR, požární signalizace byla doinstalována i ve stávající budově a napojena na hasičský centralizovaný pult.

Přemístěním badatelny a knihovny do nové budovy se ve stávající uvolnil prostor pro přednáškovou místnost s kapacitou cca 20 osob. počítačové centrum, kde je umístěn sí»ový, zálohový a internetový server a jehož součástí je digitalizační jednotka pro scanování archiválií a plotter.

Stavební práce a vybavení nové budovy (regály,výpočetní technika, telefonní ústředna, konzervační dílna, dílna) v konečném součtu představují částku 30.352.000,-Kč.
 

Okresní archiv v Rosicích

V Rosicích zahájil okresní archiv svou činnost 16.7.1956 nástupem bývalého školního inspektora, v té době již důchodce, Huberta Přibyla. I v Rosicích byl archiv v prvních letech své existence svázán osobou H. Přibyla s místním muzeem. Útočiště archiv nalezl v zadním traktu rosického zámku.

Okresní archiv v Tišnově

Základem tišnovského okresního archivu, založeného rozhodnutím rady ONV v Tišnově 1.1.1946, byl městský archiv budovaný a spravovaný společně s městským muzeem. Prvním okresním a městským archivářem se stal 1. ledna 1946 Bohuslav Sedlák za roční odměnu 1 500 Kč. V polovině roku 1946 odsouhlasila rada ONV Tišnov pořízení regálů pro okresní archiv. O rok později se archiválie přemístily ze staré chlapecké školy do prostor tišnovské radnice. Městské muzeum získalo nové prostory v r. 1954, kdy se stávající sbírky přestěhovaly do areálu cisterciackého kláštera v Předkláštěří. Zde mu bylo přiděleno devět místností v budově probošství. Od tohoto roku se muzeum spravovalo samostatně. Mezi městem Tišnovem a ONV byla uzavřena dohoda o úhradě osobních a věcných nákladů na udržování okresního a městského archivu (např. v r. 1949 celková částka činila 34 208,40 Kč). Každá strana hradila polovinu výdajů. V prvních letech své činnosti měl archiv mimo vlastní povinnosti dozor nad vrchnostenskými archivy v Lomnici a Pernštějně. Písemnosti archivu se v 2. pol. 50. let také přemístili do areálu kláštera Porta Coeli, kde mu byly vyčleněny dvě místnosti. Jako archiváři se v něm vystřídali tišnovští rodáci se zájmem o historii města. Již zmíněného Bohuslava Sedláka nahradil v r. 1957 Ludvík Zbirovský a jako poslední v roli archiváře působil Jan Hájek.
 

Okresní archiv v Židlochovicích

Židlochovický okresní archiv byl ustaven v roce 1953. O funkci archiváře se dělili profesor František Klein a Antonín Flodr. Jejich úsilí spočívalo především v uspořádání písemností města, které nepřevzaty a uloženy zůstaly na městském národním výboru, a v zajištění knih pro archivní knihovnu. Ty by bez jejich přispění byly zničeny. Dále pak podnikaly kroky k získání vhodných místností pro archiv a jeho vybavení archivními regály. Částečného úspěchu se podařilo docílit až v roce 1958, kdy po odchodu dosavadních archivářů do archivu nastoupila absolventka archivního studia brněnské filozofické fakulty dr. Hana Příleská.